Festival židovské kultury Ha-Makom Holešov 2016

Vítejte na internetových stránkách prezentující Židovský festival ve městě Holešov. 

Pořadatelé Město Holešov, Městské kulturní středisko Holešov, Rottal Klub.

Vás zvou na XVI. ročník Festivalu židovské kultury v Holešově.

 

Festivalové plakáty:

      
         
         

 

Slovo úvodem:

Ha-Makom znamená hebrejsky “místo“, zároveň je to ale také jeden z titulů Nejvyššího. A právě to nás zaujalo už v loňském roce při hledání tématu a názvu pro holešovský festival židovské kultury. V roce, kdy se civilizace povážlivě pohybují, jedna se té druhé navzájem bojí (a často dokonce právem), a kdy se pod bojem o místo často schovává nezřídka leccos jiného. Právě dnes je možná dobré si uvědomit, že aby místo, kde žijeme, bylo tím dobrým „místem k životu“, stačí poznat, že každý máme na světě nejen své oblíbené místo, ale také své nezaměnitelné místo na slunci. Jedinečné a potřebné. Ať už je to v hudbě, literatuře, filmu, tanci, přemýšlení anebo jakékoli jiné tvorbě. Od symfonie až k dobře upečenému štrůdlu. Jako diváci i tvůrci, jako ti, co hledají, i ti co rozdávají. A podle toho se i setkávají. Na jednom místě. Ve vztahu k Holešovu a jeho židovské kultuře i historii pak také proto, že i židé měli nás v Holešově své nezanedbatelné místo.
A tak právě 70. let po konci evropské katastrofy jim chceme udělat „místo“ i v našem vědomí a povědomí. A ten druhý význam. Žádné pambíčkaření – právě respekt a tolerance tvoří obraz boží v člověku a podle tradice jednoho dne přivolají mesiáše. 
Vítejte na místě a vytvářejme ho i mesiášovi.

Achab Haidler, český herec, překladatel, hebraista, politik.

 

Program festivalu na webu nebo ke stažení.

Program

Od 26. 7. do 31. 7. 2016 je připraven bohatý program a doprovodné festivalové akce.

 

Přehled festivalu:

Úterý 26. 7. | Středa 27. 7. | Čtvrtek 28. 7. | Pátek 29. 7. | Sobota 30. 7. | Neděle 31. 7. | Doprovodný program   

 

Záštita

President České republiky Miloš Zeman
Starosta Holešova Mgr. Rudolf Seifert
Velvyslanec Státu Izrael, J. E. Gary Koren
Ministr kultury Mgr. Daniel Herman
Ministryně práce a sociálních věcí Mgr. Michaela Marksová
Hejtman Zlínského kraje MVDr. Stanislav Mišák
Předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny PČR Karel Schwarzenberg
Poslankyně Evropského parlamentu MUDr. Olga Sehnalová, MBA
Poslankyně Evropského parlamentu Ing. Michaela Šojdrová

 

ÚTERÝ 26. 7.

14:30 - Pietní setkání a zahájení archeologického výzkumu Nové synagogy v Holešově

Uctění památky 253 obětí holocaustu z Holešova.

Koná se v parčíku na náměstí Svobody.

 

V roce 1893 postavila holešovská židovská obec na místě dnešního parčíku se smuteční vrbou na náměstí Svobody reprezentativní, tzv. Novou synagogu, jejímž autorem byl slavný vídeňský architekt, stavitel synagog po celém Rakousko – Uhersku, Jakob Gartner. Stavba byla provedena v tehdy módním maursko-novorománském slohu a synagoze se brzo pro její velikost a reprezentativnost začalo v Holešově říkat templ. Bohužel tato krásná, ve své době snad nejhezčí stavba v Holešově neměla dlouhého trvání. Za nacistické okupace se všechny funkční synagogy staly terčem systematického ničení a v létě 1941 se nastrčení posluhovači německých okupantů pokusili synagogu zapálit. Napoprvé se jim to nepovedlo – holešovští hasiči požár uhasili. O měsíc později dostali hasiči zákaz zasahovat a synagoga, opět zapálená žháři v noci, vyhořela. Do června 1942 byla potom její budova zbourána a rozebrána na stavební materiál a stala se předzvěstí zločinné likvidace většiny židovských obyvatel Holešova v koncentračních táborech, která začala v lednu 1943 jejich zařazením do transportu, směřujícího nejprve do Terezína a poté do Osvětimi.


Místo, na kterém Nová synagoga stála, bylo osázeno zelení a stalo se pietním parčíkem s pamětním kamenem a smuteční vrbou. Bohužel  část základů synagogy padla za oběť rozšíření silnice. Z iniciativy občanů město Holešov rozhodlo o zviditelnění připomínky této tragédie a o vyznačení alespoň částečného  půdorysu Nové synagogy zděným základem v prostoru parku. Pro přesné zmapování zbytků stavby synagogy bude proveden orientační archeologický výzkum, kterého se ujme hulínské pracoviště Ústavu archeologické památkové péče v Brně za pomoci účastníků letní mezinárodní studentské brigády v Holešově. Slavnostní výkop tohoto výzkumu provedou významní hosté zahájení letošního festivalu židovské kultury Ha-Makom pod vedením velvyslance Státu Izrael, J. E. Garyho Korena.

 

16:30 - Slavnostní zahájení festivalu spojené s vernisáží fotografií Jindřicha Buxbauma „Život v diaspoře“

V programu zazní ukázky z divadelní hry Pohlednice z Anatěvky - muzikálové šlágry inspirované muzikálem „Šumař na střeše“ v podání bezejmenného pouličního šramlu, který vznikl jen a jen pro tuto vzácnou příležitost.
Kurátorem výstavy je Prof. Jindřich Štreit. Podrobnosti k výstavě v doprovodném programu.
Koná se ve velkém sálu na Zámku v Holešově.

 

18:30 - Diskuse o současné situaci a spolupráci Česká republika a Státu Izrael 

Diskuze s velvyslancem Státu Izrael - J. E. Gary Korenem.

Koná se v sala terreně na Zámku v Holešově.

 

20:00 - Vůně všelijaké

Koncert Hedy Pěňové (Vlaďky Dvořákové) s křtem CD „Vůně všelijaké“.

Koncert konající se na náměstí Dr. E. Beneše.

 

heda_posterkrest_opt.png

 

 

STŘEDA 27. 7.

14:00-15:30 - Symbol a písmeno

Minikurz hebrejštiny - Achab Haidler

Koná se v objektu Šachovy synagogy.

 

Ve dvou lekcích se zájemci seznámí se symbolikou a detaily hebrejských znaků včetně základů hebrejštiny, v pátek si vyzkouší své nově nabyté schopnosti přímo na holešovském hřbitově a v sobotu si je budou moci ověřit při komentované prohlídce synagogálních nápisů v horních patrech synagogy.

fzk_kurz_hebrejstiny.jpg

 

15:45-16:45 - Židovské památky - Nové poznatky a objevy v Holešově

Přednáška - Mgr. Dana Běhalová a Mgr. Jan Štětina -  Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Kroměříži.

Koná se v objektu Šachovy synagogy.

 

17:15-18:15 - Přednáška o moravských německy píšících židovských autorech 

Přednáší Prof. PhDr. Ingeborg Fialová, Dr. z Centrum judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových, Olomouc.
Koná se v objektu Šachovy synagogy.

 

Všeobecný přehled o dějinách německy psané židovské literatury z Moravy od 19. století do roku 1939/45.
Zazní jména nejdůležitějších autorů, jejich dílo bude vsazeno do širšího kontextu vývoje židovství a židovstva po haskale.

 

18:30-19:30 - Komorní koncert - Sefardské písně a Corda Magico

Koná se v objektu Šachovy synagogy.

Vstupné 40,- Kč.

 

Sefardské písně - Petra Chudárková s doprovodem.
Začínající holešovská skupina vám představí sefardské písně - tj. písně španělských Židů v jazyce ladino.

 

Corda Magico - Misterio - Tajemnství
Komorní soubor Corda magico hraje převážně skladby své zakladatelky Nelly Billové. Základ souboru tvoří učitelky Základní umělecké školy F.X.Richtera v Holešově - kytaristky Nelly Billová, Danuše Pospíšilová, flétnistka Sylvia Šimečková.
V současné době s námi spolupracuje Klára Bartošková, Iva Svobodová (zpěv), prof.Zdeňka Pimková, Jena Hovorková (violoncello), Ladislava Jančová (klavír), Lucie Kolaříková (viola) a Miroslava Kollerová (djembe).

Texty k písním Iva Svobodová.

 

20:30 - Pan Theodor Mundstock 

Divadelní představení - divadlo jednoho herce - román Ladislava  Fukse.

Režie: Jaroslav Achab Haidler, hraje: Jaroslav Achab Haidler.
Koná se v objektu Šachovy synagogy.

Vstupné 40,- Kč

 

Jeden konkrétní osud českého Žida za protektorátu.

Pan Theodor Mundstock (1963) je spisovatelovou prvotinou. Mundstock žije v divné době, která ho „válcuje“ stejně jako všechny, které osud, krev a norimberské zákony nahnaly do jednoho stáda. Mundstock se ale nevzpírá, neumí to, na to je moc slabý. Jen miluje život, i kdyby to bylo pouhé přežívání …

  

22:00 - Filmotéka za účasti režiséra Miloše Zvěřiny

 

Transport  Er

Krátký loutkovo - animovaný film (9 min.).

Film bude promítnut za účasti režiséra Miloše Zvěřiny, včetně krátké besedy.

Promítá se v Šachově synagoze.

 

Vyjádření režiséra:

„Prostřednictvím prostého příběhu chci dětem připomenout, že dějiny nejsou lineární a jednoduché. Určité projevy xenofobie jsou stálou výstrahou, nelze je přeceňovat, ale ani historicky podcenit. Jedinečnost a nadčasovost technologie animace považuji za adekvátní výrazový prostředek tohoto záměru.“

 

Synopse:

Poetický, ale zároveň mrazivý příběh o naději a lidské sounáležitosti, která se dokáže postavit do cesty zlu, je určen především dětem a mladým divákům. Příběh sedmi loutek, které jsou přesnými replikami těch, které vytvořili dětští vězni terezínského ghetta, se odehrává ve vagonu na cestě do koncentračního tábora. Čtyři uvěznění cestující, přes jejich vlastní tíživou situaci neváhají pomoct zraněnému ptáčkovi a následně ohroženému motýlovi, kterému se jako jedinému podaří z transportu uniknout. Osudy ostatních cestujících zůstávají otevřeny. Pomocí jednoduchého příběhu je mladému divákovi předkládána myšlenka, že život v současném multikulturním prostoru a demokracii není samozřejmostí, vyžaduje citlivost pro jedinečné hodnoty tradic národů a empatii k hodnotám celých generací.

 

Poslední let Petra Ginze

Dokumentární, animovaný film The Last Flight of Peter Ginz (USA, 2012)
Promítá se v Šachově synagoze.

Scénář a režie: Sandra Dickson, Churchill Roberts

Studijní příručka

 

ginz_opt.png

V roce 2003 explodoval raketoplán Columbia a na jeho palubě shořela i kresba Petra Ginze, pražského chlapce, který měl ve 14 letech za sebou několik románů a deníků, desítky povídek a článků, přes 170 kreseb, maleb a ilustrací a dva roky vydával časopis v terezínském ghettu. A který v 16 letech zemřel v plynové komoře v Osvětimi. Unikátní dokument kombinuje prvky klasického dokumentu a animovaného filmu, ve kterém ožívají kresby Petra Ginze i některé z jeho příběhů. Tento příběh je oslavou jeho života a tragédií zároveň, svědectvím o jednom chlapci a jeho zvídavosti a tvůrčím duchu, které představují ty nejlepší hodnoty lidství.

 

ČTVRTEK 28. 7.

14:30-16:00 - Symbol a písmeno

Druhá lekce pro zájemce o symboliku a detaily hebrejských znaků včetně základů hebrejštiny.

Koná se v objektu Šachovy synagogy. 

 

16:30-17:30 - Židé a Morava a židovský Holešov (1994 -2016)

Přednáší Mgr. Petr Pálka, Muzeum Kroměřížska.

Koná se v objektu Šachovy synagogy.

 

Mgr. Petr Pálka přiblíží „Konferenci“, která se koná v Kroměříži – Židé a Morava“ více jak 20 let a  co -  kdo za těch 20 roků sbornících z konference  publikoval k dějinám Židů v Holešově. Součástí přednášky bude  37 minutový film z odhalení památníku zničené židovské komunitě a synagoze v Kroměříži z 5.10. 1994 – mluví tam rabín Sidon, velvyslanec Yegar, pan Färber, sochař Zoubek a zpívá kantor Neufeld. 

 

18:00 - Hugo Haas mezi Barrandovem a Hollywoodem

aneb Hugo Haas - život podle filmu..

Koná se v objektu Šachovy synagogy.

 

V letošním roce vzpomínáme 115. výročí narození stále populárního herce Huga Haase, který se prosadil v Hollywoodu i jako režisér a producent vlastních filmů. Na jeho pohnutý životní osud zavzpomíná filmový historik dr. Pavel Taussig, autor nedávno vydané knihy o tomto umělci.

Povídání doplní ukázky Haasových komediálních rolí.


20:00 - Rabi Gabi  a.G - Klezmerový večer s dobrým jídlem a pitím

Pohodový večer se známou klezmerovou kapelou z Uherského Hradiště, možností dobrých židovských jídel a specialit, košer vína ...

Koná se v restauraci Starý pivovar.

Vstupné 70,- Kč

 

Hudební skupina RabiGabi a.G vznikla v roce 2010. Většina členů prošla ve své aktivní činnosti známými folklorními muzikami z oblasti Uherskohradišťska. V roce 2011 jsme absolvovali první vystoupení a byli jsme mile překvapeni ohlasem obecenstva. To nás vedlo k tomu, že jsme navštívili světové klezmerské weby a odtud dále čerpali další podklady pro naši práci.


„Hledání něčeho nového nás přivedlo na myšlenku začít hrát klezmer. Klezmeři byli lidoví muzikanti, kteří ve svých produkcích využívali možnosti okamžitých muzikantských nápadů. V tomto bodu průniku je si klezmer a moravský folklor velmi podobný. Skelet původního programu vznikl na podkladech dlouhodobého zájmu o klezmerské nahrávky (tehdy LP desky) z Evropy i celého světa“.

 

22:30 - Filmotéka - Kapela přijela

Komedie, drama, romantický, hudební (Izrael, USA, Francie 2007)

Promítá se v Šachově synagoze.

 

Členové egyptské policejní kapely se omylem ocitnou na jednu noc v zapadlém izraelském městečku uprostřed pouště. Dvě různá náboženství, kultury, životní styly - jak to jde dohromady? Řada situací z běžného života se rázem stává zdrojem jemného humoru. A kdyby vám to nestačilo, je tu jako přídavek i nevyléčitelný svůdník žen, který se postará o zbytek.  (Ocenění filmu: vítězství na MFF Cannes 2007 – Eran Kolinin – Cena poroty - Un Certain Regard a "Coup de Coeur".

 

PÁTEK 29. 7.

14:30-16:00 - Symbol a písmeno

Minikurz hebrejštiny - Achab Haidler

Koná se na Židovském hřbitově.

 

Pojďte s námi prozkoumat hebrejské nadpisy na židovském hřbitově a vyzkoušíte si sami nadpisy přečíst.

 

15:30-16:30 - Mírový proces mezi Státem Izrael a arabským světem od roku 1948 do roku 1982

Přednáška ing. Jaromíra Vykoukala.

Koná se v objektu Šachovy synagogy.

 

Dne 14. května 1948 byl vyhlášen nezávislý stát Izrael. Ben Gurion se stal prvním premiérem a Chaim Weizmann prvním prezidentem. Za necelých 24 hodin na něj zaútočily armády Ligy arabských států. Izraelská „Válka za nezávislost“, která trvala do 20. července 1949, tím získala nový rozměr – začala v listopadu 1947. Od té doby do současnosti běží nekonečná řada vojenských aktivit proložených snahou o zastavení násilí.

 

S některými arabskými státy je Stát Izrael ve válečném stavu už desítky let. Přednáška, kterou přednesou ing. Jaromír Vykoukal se svojí manželkou Ladou, je zaštítěna Klubem vojenské historie Dukla z Prostějova, jehož je přednášející členem. Budete provedeni mírovým procesem od roku 1948 do roku 1982, tedy všemi událostmi, které na něj měly vliv.

 

16:45-17:30 - Zničení Nové synagogy v širších souvislostech útoků na synagogy v době nacismu

Přednáška mgr. Jan Machala, Ústav totalitních režimů, Praha.

Koná se v objektu Šachovy synagogy.

 

Nedlouho po uchopení moci nacisté v Německu zbavili příslušníky židovské menšiny občanských práv a učinili z nich obyvatele nižší kategorie. Nezůstalo však pouze u společenské diskriminace. Příslušníci židovské menšiny se stále častěji stávali terčem násilí. Vrcholem násilností v předválečné době byla tzv. Křišťálová noc, v listopadu 1938, kdy byly zdemolovány, vyloupeny a často i zapáleny židovské byty, domy, obchody i továrny.
Nejviditelnějším znamením listopadového pogromu byly hořící synagogy. Zejména synagogy z 19. a počátku 20. století, což byly často velké a honosné stavby (na rozdíl od nenápadných a neozdobených středověkých synagog), se staly hlavním terčem nacistů. Zdemolováno nebo vypáleno a posléze většinou zcela zničeno bylo v Německu 267 synagog. Z toho 47 synagog a modliteben bylo vypáleno a zbořeno v nedávno (po Mnichovské dohodě) odstoupeném československém pohraničí.

 

17:30 - Za tajemstvím synagogy

se vydáme při komentované prohlídce s historikem Ing. Karlem Bartoškem a hebraistou Achabem Haidlerem.

Koná se v objektu Šachovy synagogy.

 

20:00 - Koncert při svíčkách - Židovské housle Alexandera Shonerta

Program židovské hudby pro housle (Alexandr Shonert) a klavír (Natalija Shonertová).

Koná se v objektu Šachovy synagogy.

Vstupné 70,- Kč.

 

Unikátní program, obsahující originální aranže národních melodií, vlastní skladby Alexandra Shonerta a skladby skladatelů – klasiků židovské hudby, zachycuje pouť židovských houslí z Orientu přes starou Evropu až do současné Prahy. Pouť s láskou, radostí, pláčem i mystickým vytržením, pouť, která vytváří most mezi minulostí a současností.

shonert_opt.png


Alexander Shonert jako interpret židovské hudby získal uznání dokonce i v samotném Izraeli. Je laureátem světové soutěže židovských umělců v Berlíně. Karel Svoboda si ho vybral pro natočení sólových houslových partů muzikálu Golem. Velký ohlas má tento koncert nejen v tradičních klasických sálech v ČR, ale i v zahraničí, zejména v USA.


Alexander Schonert se narodil na Sibiři v židovské rodině, kde od malička slýchal židovské melodie. Po opuštění svého rodného kraje se setkal se světem křesťanství a bohatostí křesťanských tradic.
Tento svět jej fascinoval a z jeho starých houslí po dědečkovi se začaly linout skladby pravoslavných skladatelů Pavla Česnokova, Sergeje Rachmaninova, katolického skladatele Camilla Saint-Saënse, protestantského skladatele Johanna Sebastiana Bacha a mnohých dalších.
Po čase však ve skladbách těchto mistrů začal objevovat vliv a navazování na jemu dobře známé židovství, jehož hudebními představiteli byli i Josef Achron a Ernest Bloch, ale i vršovický rodák Jaromír Vogel.


Houslový virtuóz Alexander Shonert, laureát prestižních mezinárodních ocenění, je absolventem Novosibiřské státní hudební akademie M. I. Glinky, kde také získal doktorát. A.Shonert je muzikant s mimořádným talentem, živou povahou a neobyčejnou schopností improvizace. Od roku 1999 žije a pracuje v Praze. V roce 2010 získal za významný kulturní přínos ČR právo dvojího občanství Ruské federace a České republiky. Vystupuje po celé Evropě, a to jak sólově, tak i se symfonickými a komorními orchestry coby hostující sólista. V roce 2005 s velkým úspěchem debutoval v USA.

 

21:30 (po koncertě) - Šábes

Přijetí šábesu - setkání při svíčkách …  meditace … zapálení svíčky při krásné hudbě Gustava Mahlera - Symfonie č. 2.

Koná se v objektu Šachovy synagogy.

 

SOBOTA 30. 7.

10:00 - Swing ještě žije! - Big Band Holešov Josefa Hájka a Peter Lipa

Dopolední koncert.

Koná se na zámeckém nádvoří.

Vstupné 40,- Kč.

 

Orchestr Big Band Holešov koncertuje 12 let. Kromě koncertů v Holešově odehrál několik koncertů v Bystřici p.H., v Kroměříži, Vsetíně, Val. Meziříčí, Štramberku, Luhačovicích, Zlíně a v Otrokovicích.
V jeho obsazení, které začalo na počtu deseti muzikantů a nyní čítá 21 muzikantů a zpěváků, se vystřídala celá plejáda muzikantů. Zakladatelem a um. vedoucím je Josef Hájek.
V programu zazní swingové standardy, které pro orchestr vybral Peter Lipa.
Spoluúčinkuje kmenová zpěvačka Petra Kuciánová.

 

Peter Lipa poochází z Prešova, ze židovské rodiny, je zpěvák, skladatel, hudební organizátor, moderátor, manažer jazzového hudebního života, dlouholetý dramaturg a promotér předního evropského jazzového festivalu Bratislavské jazzové dni. V letech 1981-1987 Peter Lipa zpíval v Blues Bandu Luboše Andršta. V roce 1987 byl Petru Lipovi udělen titul zasloužilý umělec.

 p1060021.jpg

 

13:00-14:30 - Symbol a písmeno

Minikurz hebrejštiny - Achab Haidler

Koná se v objektu Šachovy synagogy.

 

Komentovaná prohlídka Šachovy synagogy s využitím vašich nových znalostí z výuky symboliky hebrejských znaků a hebrejštiny (čtení studentů).  Šachova synagoga - horní patro.

 

14:30-16:00 - „Rudolf Jelínek“ - co možná nevíte a je dobré vědět

Království slivovice

Představení knihy Království slivovice, Osudy palírníků a palíren ve Vizovicích - Marcel Sladkowski.

Koná se v objektu Šachovy synagogy.

Vstupné 40,- Kč.

 

Marcel Sladkowski je historik, archivář, zabývá se regionálními dějinami, dějinami Židů a církevními dějinami.


Kniha vydaná k 111. výročí založení společnosti RUDOLF JELÍNEK a.s., popisuje nejen dějiny známé vizovické likérky. Je to široce pojaté vyprávění o lidech, kteří se ovocnářství a palírenství ve Vizovicích a na Valašsku věnují už od 16. století. Kniha zachycuje osudy palíren i palírníků od nejstarších dob přes první soukromé majitele, éru Rolnického závodu ovocnářského, Karla Singra a rodiny Jelínků včetně jejich pohnutých osudů za druhé světové války. Kniha je doplněna rodokmeny Jelínků, Singrů a Weissů a bohatou obrazovou přílohu plnou historických fotografií a etiket. Kniha dává nahlédnout do dob dávno i nedávno minulých, zachycuje tradici a historii rodinného stříbra palírenské výroby a dokazuje, že Vizovice jsou skutečným „Královstvím slivovice“.


Výroba kosher produktů R. JELÍNEK.

Nahlédnutí pod pokličku výroby kosher produktů společnosti R. JELÍNEK

Koná se na zámeckém nádvoří

 

Přednášky - zajímavosti a fakta, ve kterých se představí firma Rudolf Jelínek, spojená s degustací kosher destilátů firmy Rudolf Jelínek.

 

16:15-17:15 - SHUM  DAVAR a Karin Sarkisjan

Koncert kapely Shum Davar z Prahy. Kapelu tvoří muzikanti různých národností (Arménie, Bělorusko, Slovensko a Česko).
Koná se na zámeckém nádvoří.

Vstupné 40,- Kč.

 

Shum Davar (דבר שום) je mezinárodní ansámbl, který tvoří muzikanti z Běloruska, Gruzie, Slovenska a České republiky. Za bezmála tři roky existence se Shum Davar zapsal do povědomí tuzemských i zahraničních milovníků východního folklóru prostřednictvím jedinečného pojetí fúze Klezmeru, romské, balkánské, kavkazské a slovenské lidové hudby kořeněné prvky jazzu. Vedle věrného přístupu k tradiční hudbě evropských menšin a virtuozity jednotlivých hudebníků kapela upoutá zejména nasazením a strhující pozitivní energií, která činí z každého vystoupení neopakovatelný zážitek.

 

Společně se Shum Davar vystoupí charismatická zpěvačka, klavíristka a skladatelka arménského původu Karin Sarkisjan (po deset let hostující s uznávanou bratislavskou kapelou Pressburger Klezmer Band).

 

17:30-18:30 - Chasidské tance - taneční skupina RUT

Taneční vystoupení, včetně výuky tanců pro veřejnost

Koná se na zámeckém nádvoří.

 

Taneční skupina Rut je jedním z prvních souborů v České republice, který reprezentuje židovskou kulturu. V současné době působí pod Cyrilometodějským gymnáziem v Prostějově a volně navazuje na tradici židovské kultury města Prostějova, které bylo v minulosti pro početnou židovskou komunitu přezdívané „hanáckým Jeruzalémem“. Rut se žánrově zaměřuje zejména na chasidské tance aškenázské oblasti. Z repertoáru souboru: moderní izraelské tance, zpracování židovské svatby, včetně obřadu a typického svatebního tance. Mezi další projekty patří "Židovské svátky v písních a tancích", dále pásmo sefardských skladeb ve spolupráci s pražskou hudební skupinou Ester a hebrejské melodie s hudebním a pěveckým souborem Canticum. Za dvacetiletou existenci navštívil soubor mnohá místa v České republice i v zahraničí, která jsou spojena s židovskou kulturou: Praha, Mikulov, Boskovice, Třebíč, Holešov, Hradec Králové, Liberec, Brno, Olomouc, České Budějovice, Terezín, Břeclav, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Strážnice, Ostrava, Bohumín, Polský Těšín (PL), Skalice (SK), Šaľa (SK) a mnohá další.  Uměleckou vedoucí je Eva Štefková.

 

20:15 - Divadelní představení pod širým nebem - venkovský šraml

Pohlednice z Anatěvky

Inspirované muzikálem Šumař na střeše.

Koná se na zámeckém nádvoří (v případě nepříznivého počasí v Kině Svět Holešov).

Vstupné 70,- Kč.

 

Režie: Dvořáková Vladimíra
Hudební nastudování: Jurášková Kateřina, Kučerková Magdaléna
Pohybová spolupráce: Nejedlá Eva
Výprava: Dvořáková Vladimíra
Světla, zvuk: Vávra Milan
Kostýmy: Veverková Gabriela

Kde se ta tradice vůbec vzala?
Děj našeho příběhu se odehrává na počátku 20. století v předrevolučním období v ukrajinské vsi Anatěvce na pozadí příchodu tragických událostí. Střet tradičního, konzervativního světa a nového, reformního myšlení mladé generace je zde vykreslen na příběhu chudého mlíkaře Tovjeho a jeho rodiny. Dcery se chtějí vdávat, ale pozor, ženicha si chtějí vybrat samy. A to se Tovjemu moc nelíbí….ale co nadělá..“..je to jinej svět…“
Přestože se děj hry odehrává před sto lety v malé ukrajinské osadě Anatěvka, odkud jsou místní Židé vyhnáni a následně roztroušeni po celém svetě, nabízí se tu spojitost právě s naším městem, který je odsunem místní židovské komunity taktéž poznamenán, i když za trochu jiných, ale vlastně hodně podobných okolností. V dnešním světě, plném bezpráví a lidského egoismu nám právě tato hra umožní setkat se s nádhernou lidskou soudržností, humorem, vzájemnou láskou a nezkrotnou touhou žít.
Krásný, místy humorný, ale hlavně dojemný příběh o lidskosti i nelidskosti, vycházející z židovské moudrosti jakoby přesně zapadal do této doby. Obyčejné lidské osudy na pozadí nezvratných událostí. Za vším jsou ale především lidé. A jejich srdce, která bijí do poslední chvíle.


„Svítá, tmí se, svítá, tmí se, rychle plyne čas… kvítek, co naději nám dává, nespálí plameny a mráz…“

 

 

NEDĚLE 31. 7.

Za židovskými památkami - Boskovice 

Zájezd za židovskými památkami v rámci festivalu Týden židovské kultury. Na programu je židovská čtvrť, synagoga minor, synagoga maior, kašna, židovské masné krámy, dochovalá židovská brána, židovská škola, rabínův dům, rituální lázně mikve a jeden z nejrozsáhlejších židovských hřbitovů s 2500 náhrobky.
Další zajímavosti: arboretum Šmelcovna, hrad Boskovice, zámek Boskovice.

Cena 280,- Kč

Přihláška

Informace: Informační centrum Holešov, tel. 571 160 890

 

Když vydal král Ladislav Pohrobek roku 1454 zákon o vyhnání židů z moravských královských měst, brněnští židé hledali útočiště v okolních městech. Tak se začalo v Boskovicích rychle rozrůstat uzavřené židovské ghetto, oddělené od města dvěma branami. Dnes patří židovské město v Boskovicích k nejzachovalejším židovským památkám v Česku a je celé památkově chráněno jako urbanistický celek.


První zmínky o židech v Boskovicích pochází ze 14. století, ale až s příchodem nuceně vystěhovaných brněnských židů se komunita začala rychle rozrůstat, a tak zde v polovině 16. století vznikla židovská obec. Spolu s obcí se musel vystavět i židovský hřbitov, synagogy a další. Samotné oddělené ghetto ale v Boskovicích vzniklo až roku 1727 a od města bylo odděleno dvěma branami a řetězy. Tehdy zde žilo 1 531 židů a ghetto v Boskovicích patřilo k největším na Moravě.


Roku 1848 vyústila nespokojenost s feudalismem i Metternichovým absolutismem ve velkou revoluci v rakouském císařství, díky níž se také výrazně posílilo postavení židů ve společnosti. Získali svobodu pohybu, usidlování i sňatků a byli osvobozeni od zvláštních daní. Roku 1867 jim byly tyto změny navíc potvrzeny ústavou, která židům přiznávala stejná práva jako ostatním obyvatelům země. Tehdy dosáhlo boskovické ghetto největšího počtu obyvatel. Žilo zde 1 810 židů, třetina všech obyvatel Boskovic. V té době bylo zdejší ghetto politicky samostatným městečkem s vlastním starostou, policií i hasičským sborem. Patřilo mezi jediná dvě židovská města na Moravě, která měla vlastní katastr (druhým z nich byl Holešov). A postavení boskovického ghetta se ještě víc upevnilo se zvolením zdejšího rabína Plačeka moravským zemským rabínem.

 

DOPROVODNÝ PROGRAM

Výstava fotografií Jindřicha Buxbauma „Život v diaspoře“

Od 19. 7. do 1. 8. 2015 - Zámek Holešov, velký sál
Od 3. 8. do 31. 8. 2015 - Židovský hřbitov, obřadní síň

 

Toto praví Panovník Hospodin: Ano, vzdálil jsem je mezi pronárody a rozptýlil po zemích: avšak v zemích: avšak v zemích, do nichž přišli, jsem se jim stal na ten krátký čas svatyní. (Ez 11:17).


Původně řecké slovo diaspora znamená rozptýlení. K hromadnému odchodu Židů z jejich původní vlasti došlo po zničení druhého chrámu r. 70 př. n. l. a zejména po nezdařeném povstání Bar Kochby proti Římanům. Na území nynější České republiky se Židé usazovali přibližně od 10. století. Přes pohnutou historii evropských židů, která nemá u jiných etnik obdobu, zůstává i po vzniku samostatného státu Izrael v r. 1948 jejich větší část stále v diaspoře. Většinou jsou zcela asimilovaní a hovoří jazykem země, ve které žijí. Spojuje je však víra jejich předků nebo alespoň vědomí o židovských kořenech.


Koexistenci s většinovou společností měla vliv nejen na židovskou minoritu, ale i na majoritní společnost. Na našem území se toto tisícileté soužití projevilo nejen v oblasti ekonomické, ale i kulturní. Čeští spisovatelé Vojtěch Rakous, Karel Poláček, František Langer, Egon Hostovský, Ludvík Aškenazy, Arnošt Lustig, Ota Pavel a další byli židé. K židovské Praze neodmyslitelně patří také německy píšící Franz Kafka, Max Brod nebo Egon Ervin Kisch. Některá slova, která běžně užíváme, jsou převzata z židovského žargonu: košer, macesy, mešuge, šábes, šoufl. Přesto jen malá část nežidovské populace má alespoň povrchní představu o zvycích a svátcích židovských spoluobčanů.


V České republice v současné době existuje 10 židovských obcí a celkový počet jejich členů nepřesahuje 4 000. Nežidovská veřejnost má proto jen velmi omezenou možnost nahlédnout do židovských domácností, modliteben nebo synagog. Fotografie Jindřicha Buxbauma nám takové poznání umožňují. Zaznamenávají některé podstatné události, které život židů od narození až do konce života poznamenávají: obřízku, oslavu šabatu, výuku náboženství, slavnost bar micva (přijetí chlapců mezi členy náboženské obce), svátky Purim a Chanuka, instalace nové tóry v brněnské synagoze, židovskou svatbu, Jahrzeit na židovském hřbitově v Mikulově, pohřeb. Genocidu evropských židů ve 40. letech minulého století připomínají fotografie z Osvětimi i několik portrétů těch, kteří ji přežili.


Vzájemné poznávání rozdílných kultur a tradic je právě v dnešní době bytostně aktuální. Snad k tomu přispěje i letošní výstava fotografií Jindřicha Buxbauma.

 

Jindřich Buxbaum

 zide_v_londyne_20_11.jpg

Jindřich Buxbaum se narodil 30. srpna 1953 ve Šternberku. Má čtyři děti a šest vnoučat. Bydlí v Nové Hradečané.
Vyučil se automechanikem na Odborném učilišti opravy strojů a zařízení.
Po vyučení pracoval až do konce roku 1989 v Chronotechně ve Šternberku.
Po sametové revoluci odešel za prací do Německa, kde pracoval u firmy Bosch. Po čtyřech letech se vrátil do České republiky a v Nové Hradečané, kdy bydlí, otevřel autodílnu se zastoupením firmy Bosch.
V letech 2004 – 2008 byl členem Rady židovských obcí v České republice, od roku 2008 je Členem představenstva Židovské obce Olomouc. K jeho předním zájmům patří fotografování, kterému se věnuje od svých čtrnácti let. Je členem Fotoklubu Litovel.
Jako fotograf debutoval výstavou fotografií z cest po Izraeli v Olomouci v březnu 2010. Dohled nad výběrem fotografií převzal Jindřich Štreit, který se stal Buxbaumovým rádcem.
Do Izraele se poprvé vypravil v roce 1999. Nastoupil tehdy na dobu jednoho měsíce do dobrovolnického programu izraelské armády Sar-El. Duchovní zážitek z Jeruzaléma byl natolik silný, že se, pokud mu to situace dovolí, do Izraele vrací. Při svých návštěvách ho zajímá především kontakt s lidmi, který snadno navazuje. 
Častým tématem jeho fotografických reportáží je život židů v diaspoře nejen u nás, ale i v zahraničí (Londýn, Kyjev). Fotografie opakovaně vystavoval na různých místech České republiky a znají je i návštěvníci holešovského festivalu židovské kultury. 

 

WORKCAMP

Mezinárodní brigáda dobrovolníků. Celkem 10 dobrovolníků ve spolupráci s INEX – Sdružení dobrovolných aktivit Praha, jejichž hlavní činností bude úprava židovského hřbitova a také organizační výpomoc při organizaci festivalu židovské kultury.

 

ŽIDOVSKÁ GASTRONOMIE

Od 25. 7. do 31. 7. 2016 - Restaurce Na starém pivovaru

Speciality židovské kuchyně, které uspokojí i náročného gurmána.

 

Dobrovolník v ČR

Od 1. 7. do 25. 7. 2016 - Cinema Café Holešov

Fotografická výstava


Co všechno může znamenat být dobrovolníkem v ČR?

Odpovědí na otázku je tato výstava a protože fotografie má silnou výpovědní hodnotu, představuje šíři i hloubku zmíněných slov v plném rozsahu.
Výstava veřejnosti předkládá snímky lidí z celého světa, kteří opustili své pohodlí a prostřednictvím workcampů společnosti INEX-SDA přijeli do Česka pomáhat.

 

 V rámci Festivalu židovské kultury je možné využít ubytování v Holešově:

Hotel TACL

Pension Hana

Pension Alen
Europenzion
Ubytování na Sokolovně - po dohodě s paní I. Smrčkovou (+420 608 476 149)
 

Catering, stravování:
Restaurace Starý pivovar - po celou dobu festivalu "židovské speciality" (nejedná se o "košer jídla")
Restaurace u Černé kaple
Restaurant Tacl
Bistro Labužník

O festivalu

Letos se koná XVI. ročník, který je věnován tématu Židé v kultuře a umění

 

Z historie festivalu

Fenomén festivalu židovské kultury v Holešově je úzce provázán se vznikem a působením občanského sdružení OLAM - Společnost Judaica Holešov (hebrejský název „Olam“ znamená „věk“ i „svět“). Nadšenci, původně vesměs členové Společnosti přátel Izraele, založili toto sdružení vedené J. Richterem, aby rozvíjeli svůj zájem o judaismus, židovskou historii a židovské památky a navázali tak na významnou tradici židovské kultury v Holešově. 

 

Tomu ale předcházela na jaře roku 2000 jejich aktivní snaha zkultivovat zdejší vzácný židovský hřbitov a získat informace o historii zdejšího ghetta a jeho osobnostech.

 

V roce 2001, ve spolupráci s Židovskou obcí v Brně, zorganizovali na hřbitově první brigádu dobrovolníků ze zahraničí, kterou vyslala organizace INEX - SDA. Tito brigádníci však nejezdí do zahraničí jen pracovat, ale především poznávat kraj, lidi a kulturu svého dočasného působiště. Proto bylo rozhodnuto uspořádat pro ně první festival židovské kultury.

 

První ročník Festivalu židovské kultury se uskutečnil v sobotu 11. srpna 2001. Jednodenní akce byla připomínkou na vypálení nové holešovské synagogy v noci z 11. na 12. srpna 1941. Vyvrcholila koncertem při svíčkách Vladimíra Merty a Jany Levitové.

Festival se postupně rozrůstal tématicky i časově.  Rozšíření festivalu z jednodenního na celotýdenní sérii koncertů, přednášek a tanečních vystoupení vedlo k založení občanského sdružení Společnost Judaica Holešov, která si vzala pořádání festivalu pod svůj patronát a garantovala jak jeho dramaturgii, tak organizační a finanční stránku jeho pořádání.

 

Festival židovské kultury se stal během krátké doby jedním z nejrozsáhlejších kulturních projektů v Holešově. Stal se modelem pro různé podobné akce a festivaly prakticky po celé republice. Organizační a finanční náročnost festivalu vedla k postupnému zapojování města Holešova a městského kulturního střediska Holešov do jeho přípravy. V situaci, kdy se OLAM – společnost Judaica postupně stále více orientoval na duchovní stránku judaismu a hlavní dramaturg festivalu, jeho zakladatel a předseda OLAMu Jiří Richter onemocněl, převzalo organizaci festivalu počínaje rokem 2014 město Holešov, Městské kulturní středisko Holešov a nově Rottal klub Holešov o. s. v plném rozsahu.

Foto

Fotogalerie 2015

Kompletní fotogalerii z Festivalu židovské kultury 2015 naleznere na adrese http://slovja.rajce.idnes.cz/

Partneři

fzk_loga_2015_f.png

Pořadatel

Město Holešov

Rottal klub, o.s.

Městské kulturní středisko Holešov

Záštita

President České republiky Miloš Zeman
Starosta Holešova Mgr. Rudolf Seifert
Velvyslanec Státu Izrael, J. E. Gary Koren
Ministr kultury Mgr. Daniel Herman
Ministryně práce a sociálních věcí Mgr. Michaela Marksová
Hejtman Zlínského kraje MVDr. Stanislav Mišák
Předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny PČR Karel Schwarzenberg
Poslankyně Evropského parlamentu MUDr. Olga Sehnalová, MBA
Poslankyně Evropského parlamentu Ing. Michaela Šojdrová

Generální sponzor a patron

R. Jelinek

Partneři

Zlínský kraj

Nadace umělce

Continental

Židovská obec Brno

Arles, Develop

Terra Vinifera

Raab Computer

Pekárna Roštění

Mediální partner

Zlínský- Kroměřížský DENÍK

Rádio Zlín

Kontakt

Městské kulturní středisko Holešov

Mgr. Jana Slovenčíková

Email: slovencikova@mks.holesov.cz

Tel. (+420) 777 760 121

 

Informační centrum Holešov

Tel. (+420) 571 160 890