Civilní židovství na festivalu
Holešovský festival židovské kultury Ha-Makom je samozřejmě – a je to správné – zaměřen na to, co židovství odlišuje a odlišovalo od „českého mainstreamu“. Na judaismus, ortodoxní židovské zvyky, historii židovského národa, specifickou židovskou hudebnost, holocaust apod. V záplavě těchto zásadních informací se ale poněkud ztrácí fakt, že židovskou přítomnost v Evropě od konce 18. století do první poloviny století 20. asi nejvíc ovlivňovala haskala – židovské obrození. Jeho cílem bylo přetvořit židovský kulturní a náboženský život v duchu moderních idejí, integrace do evropské společnosti, nárůst podílu sekulárního vzdělání. Zejména po roce 1848, kdy se konečně židé stali rovnoprávnými občany ve vyspělých státech střední a západní Evropy, se řada židovských vzdělanců, umělců a podnikatelů stává špičkovými představiteli oněch národních mainstreamů zemí, ve kterých žijí. Pravda, jsou „trošičku“ jiní, vliv jejich tisícileté historie a kultury, zkušeností z masivního pronásledování a utlačování je ovlivňuje, ale především se stávají vrcholnými představiteli moderní evropské (a později i světové) kultury a vědy. Díky svým schopnostem, inteligenci, fantazii představují vrchol intelektuální společnosti. Jen náhodně vybráno – Albert Einstein, Karel Marx, Robert Oppenheimer, Otto Hahn, Marc Chagall a tisíce dalších židů ve světovém měřítku, Franz Kafka, Karel Poláček, Ota Pavel, Hugo Haas a stovky dalších českých židů tvoří základ národních i internacionálních kultur. Nejinak tomu bylo v Holešově. Zejména původem židovští podnikatelé – továrníci Abraham Zwillinger, Lazar Graetzer, rodina Beerova, E. M. Batscha, Žofie Helsnerová a samozřejmě bratři Kohnové a další prakticky vybudovali holešovský průmysl a stali se skutečnými holešovskými – moravskými „otci zakladateli“ moderního Holešova, a to nejen v oblasti průmyslu a obchodu, ale například i architektury města.
V kulturní oblasti se stal zářným příkladem podílu židovských obyvatel města Holešova na rozvoji české kultury Max Winder. Narodil se v roce 1854 v Kolíně. Protože pocházel z ortodoxní židovské rodiny, měl původně nastoupit dráhu rabína. Byl ale otevřený všem, nejen židovským podnětům, a proto vystudoval českou reálku, ze které postoupil na pražskou polytechniku. Zajímal se během studia o českou literaturu, sám literárně tvořil a dostal se do okruhu pražských básníků a spisovatelů. Na radu básníka Adolfa Heyduka vystudoval německý učitelský ústav a působil jako učitel na německých školách, přičemž stále literárně tvořil především česky. Zcela nejdéle působil od roku 1896 do roku 1919 jako učitel a později jako řídící učitel na holešovské německé škole v židovském městě. Zde psal česky básně a divadelní hry.
Unikátní je příhoda z posledního protižidovského pogromu v Holešově v roce 1918 – pogromisté vtrhnuli i do chudobného Winderova příbytku a požadovali po už stařičkém řídícím učiteli peníze a cennosti. Když se bránil, že sám je chudák a nic nemá, pogromisté to nebrali v potaz, protože se prý nedělají žádné rozdíly. Nakonec se Windera zastali sami Holešováci s tím, že se jedná o významného českého básníka. V Holešově vyrůstal i syn Maxe Windera, Ludwig Winder, jeden z nejvýznamnějších autorů pražské německy píšící školy, jejímž nejznámějším představitelem je Franz Kafka. Řada děl Ludwiga Windera, zejména román Následník trůnu, patří do zlatého fondu české (německy psané) literatury. Sám Max Winder se po zrušení holešovské německé školy v roce 1919 odstěhoval na penzi do svého rodného Kolína, ale pohřbít se nechal v Holešově.
Je potěšující, že do programu letošního ročníku Festivalu židovské kultury Ha-Makom se podařilo zařadit na čtvrtek 25. července od 19.30 hodin v Šachově synagoze scénickou rekonstrukci veselohry Maxe Windera Feuilleton. Konverzační komedie, podaná bez úprav v krásném českém jazyce přelomu 19. a 20. století, přiblíží svět českých vzdělanců a literátů končícího „dlouhého století“, které bylo násilně přerváno událostmi první světové války a později ještě strašlivějším šílenstvím nacistického šoa, které znamenalo konec tak nadějného rozvoje židovského podílu na rozvoji evropské a světové kultury a vědy.
25. července 2024, Karel Bartošek, Holešov