Připomínka 250. výročí „prvního pogromu“
Letos na konci března jsme si v Holešově připomněli smutné výročí zavraždění křesťanské dívky Josefy Trnkové židem Abrahamem Aaronem následované prvním holešovským pogromem proti židům, který se odehrál v roce 1774.
Tradiční počítání holešovských pogromů podle roku události (1774, 1850, 1899 a 1918) zavedl ředitel holešovského muzea Josef Svátek.
Ve skutečnosti ale nevíme, jestli událost roku 1774 byla opravdu prvním pogromem proti holešovským židům – nařízení z roku 1599, že kdo z obyvatelů Holešova by činil židům křivdu, bil je, nebo je bít chtěl, ten musí zaplatit vrchnosti pokutu deset dukátů, naznačuje, že už v 16. století se soužití mezi židy a křesťany občas zvrhlo v násilí. Pogrom roku 1774 je však nejstarší ze zdokumentovaných holešovských pogromů. Dochovala se úřední hlášení, výslechy pachatelů a rozsudky s výší trestu. Rovněž tak se dochovala hlášení, výslechy a rozsudek v případě vraždy, která pogromu předcházela. A dochoval se také opis kroniky, kterou napsal očitý židovský svědek.
Přesto jsou události roku 1774 zahaleny řadou nejasností. Příčinou je především skutečnost, že výše uvedené dokumenty dosud žádný historik systematicky nezpracoval. Není divu – nejenže tehdejší písaři používali jiný typ písma než my dnes, navíc ani jejich rukopis nepatří mezi nejpečlivější. V 19. století se tak o událostech šířily ponejvíc ústně tradované legendy plné předsudků a mýtů, které se pak autoři ve 20. století pokoušeli vyvracet spíše ideovými argumenty než konkrétními důkazy. Pro poznání tehdejších událostí učinil patrně nejvíce středoškolský profesor Roland Schwarz, který v roce 1965 uveřejnil Příspěvek k dějinám židů v Holešově a doplnil jej o překlad šesti historických dokumentů. Potíž je v tom, že jen v okresním archivu se nachází 34 dokumentů k událostem roku 1774 a v zemském archivu se jich nachází možná dvakrát tolik. Toto nedostatečné využití pramenů pak vede k pochybnostem. Co se vlastně tehdy stalo? A stalo se vůbec něco?
Někteří autoři (například Josef Svátek nebo Jaroslav Klenovský) tak píší o „údajné vraždě“, čímž naznačují, že se vražda možná ani nestala, nebo že se nestala v židovském městě. Jiní autoři zase následný pogrom nepovažují za „opravdový“ pogrom, neboť včasný zásah vrchnosti a duchovenstva prý zabránil nejhoršímu – „první pogrom“ se tak prý odehrál až roku 1899. Překvapivě takto soudil například poslední holešovský rabín Jakob Freimann nebo kronikář František Zapletal.
Také já si dovolím zapochybovat – můžeme bez výhrad věřit překladu dokumentů, které před šedesáti lety přeložil profesor Roland Schwarz (jakkoliv byl jeho Příspěvek záslužný)? Vezměme si jako příklad místo vraždy – profesor Schwarz (a po něm mnozí další) napsal, že se vražda odehrála v židovském městě, v domě č. 41. Dosud rozluštěné protokoly však hovoří pouze o domě žida Aarona. Číslo 41 se objevuje v zápise v katolické úmrtní matrice z roku 1774, ale v poněkud jiném kontextu: „… in Civitate Judeorum Sub No.: ___ Quadraginta et uno vulnere afecta, mortua inventa est…“ Česky: „… v židovském městě v č. ___ byla nalezena mrtvá, zasažená jedenačtyřiceti ranami…“ Kaplan, který úmrtí zapisoval, chtěl později doplnit i číslo domu, kde byla mrtvá nalezena, a nechal si v textu mezeru. O století později se vynechané místo „ztratilo v překladu“ a ze 41 smrtelných ran se stal dům č. 41. Chyba vznikla už v 19. století, ale přetrvává dodnes.
Kolik podobných překvapení nás ještě čeká, než se podaří přeložit všechny dobové dokumenty? A dozvíme se někdy celou pravdu?
24. července 2024, Jan Machala, Holešov