Bima a schránka na tóru, jedinečnost holešovských památek stále překvapuje
Tisková zpráva ze dne 18. července 2023
Stojí uprostřed synagogy a určitě ho nepřehlédnete. Bohatě kovaný altán, který ale altánem není. Mluvíme o takzvané bimě, vyvýšeném místě v synagoze, do kterého se vstupuje po schůdkách a ze kterého se čte svitek tóry a promlouvá rabín. Uvidíte ji ovšem málokde. Tento dnes již téměř nevídaný prvek uprostřed synagog si na území Česka prohlédnete ve Staronové synagoze v Praze nebo v Šachově synagoze v Holešově. Na letních toulkách po Evropě bimu najdete také v Krakově.
„Naše bima je původní z osmnáctého století a je skutečně vzácná. Kromě Prahy neznám synagogu, která by ji měla v originále zachovanou a je pro to jednoduché vysvětlení. V rámci modernizací synagog byly bimy v minulosti odstraňovány samotnými židovskými komunitami. Ty, které zůstaly, byly odstraněny v době socialismu, kdy synagogy začaly sloužit jiným účelům, třeba jako skladiště. Dnes na těch místech není nic, jen rovná plocha. Holešov toho byl naštěstí ušetřen,“ konstatuje správce a průvodce po holešovských židovských památkách Vratislav Brázdil.
Holešovská kovová konstrukce kolem bimy je ještě honosnější než zmíněné v Praze nebo Krakově. Železné ornamenty vyúsťují z osmihranného zábradlí a pod stropem se sbíhají do jednoho bodu v podobě měděné vázy s květy. Kromě toho, že při vstupu do modlitebny okamžitě upoutá vaši pozornost, ukrývá v sobě skutečnou raritu – skříňku na tóru. Tu Vratislav Brázdil už vůbec nikde v Česku nenašel a nenajde ji ani vyhledávač ve vašem počítači.
„Tuto skříňku na tóru vidí poprvé i samotní Židé, kteří k nám přijíždějí,“ dodává holešovský průvodce.
Šachově synagoze se autenticita rozhodně upřít nedá. Genius loci vychází z dochovaných původních prvků po rekonstrukci v 18. století a jedinečnost památky podtrhuje. Jistě tomu napomohl fakt, že holešovská židovská modlitebna byla za socialismu jako jedna z mála zrekonstruována a otevřena pro veřejnost. Před strastiplným osudem přebudovat ji na dílnu či sklady ji uchránil objev tehdy nevídané výzdoby polského typu, kterou dnes už známe i z jiných synagog.
„Lidem ukazujeme nejen výzdobu a zmíněnou bimu, ale také třeba původní podlahy, dřevěné desky s modlitbami po obvodu stěn, což také není v synagogách vídané, nebo původní svatostánek,“ doplňuje průvodce.
Co se v Holešově naopak nedochovalo, jsou původní lavice. Paradoxně zmizely až v 60. letech kvůli obyčejné lidské chybě. Nahradily je jiné, samozřejmě dobově odpovídající. Dnes stejně jako všechno ostatní, co v Šachově synagoze můžete vidět, slouží nejen k modlitbám židovských poutníků, ale třeba také k posezení během přednášek, koncertů a šabatu Festivalu židovské kultury.
Dana Podhajská
Fotogalerie
